Pekařova dcera

Autor: Sarah McCoy

Rok vydání: 2015

Počet stran: 368

Nakladatelství: Fortuna Libri

Moje hodnocení: 4/5

Anotace: Ojedinělá kniha, v níž se prolíná přesvědčivý příběh z války se současností. Kniha, která ukazuje, že lidské city a problémy zůstávají stejné, a přitom nezáleží ani na místě, ani na době, v níž žijeme…

Rok 1944. Elsie Schmidtová, dcera pekaře v Garmischi, dospívá v nacistickém Německu, jehož porážka se nezadržitelně blíží. Denně je konfrontována se stále tíživější realitou, z níž ji vytrhuje pozvání nacistického důstojníka na vánoční večírek. S mírnými rozpaky přijímá, neboť odmítnout by mohlo být nebezpečné jí i celé rodině. Její bezradnost se jen prohloubí, když je během večírku požádána o ruku. Samozvaný snoubenec patří mezi ostatními důstojníky k nejvlídnějším a nejčestnějším, ale i on je zcela lhostejný k osudu židovského chlapce, který byl pro svůj krásný hlas vybrán, aby zpíval nacistickému publiku koledy. Elsie se s chlapcovou tragickou budoucností nemůže smířit a vůbec netuší, že brzy bude o chlapcově osudu rozhodovat právě ona…
O šedesát let později. Reba Adamsová je novinářka. Celý život na ni doléhá stín vzpomínek z dětství. Otec, veterán z Vietnamu, se nikdy nevyrovnal se zločiny, jichž se během války dopouštěl i on sám, a svými patologickými náladami trápil celou rodinu. Reba se snaží útěkem z domova minulost vymazat. Nyní žije v El Pasu, pracuje v lokálním časopise a je zasnoubena s Riki Chavezem. Riki je zaměstnán u pohraniční stráže, jejímž hlavním úkolem je vracet nelegální běžence zpět do Mexika. Práci vykonává svědomitě, ale spokojený není, příliš s uprchlíky soucítí. Ani vztah s Rebou není tak vřelý, jak by si přál a jak by se na zamilované snoubence slušelo…
Blíží se Vánoce a Reba má napsat článek s vánoční tematikou. Objeví německé pekařství a jeho majitelku Elsie. Životní moudrost staré Němky Rebu magicky přitahuje a pomáhá jí najít sebe sama…

* * * 

Romány, v nichž se prolínají dvě časové linie, které se dříve či později prolnou nebo spolu nějak souvisí, se řadí mezi mé oblíbené. Pekařova dcera je přesně tímto typem knihy.

Příběh má dvě časové linie – současnost, přesněji tedy rok 2007 se zde prolíná s posledními dvěma roky druhé světové války a je vyprávěn z pohledu hned několika postav. 

Jednou z hlavních je sedmnáctiletá dívka Elsie, která žije se svou rodinou vcelku obyčejný život v nacistickém Německu. Pomáhá rodičům s chodem rodinného pekařství a o průběh války se příliš nestará do doby, než si jí všimne německý důstojník. Nemá odvahu odmítnout jeho pozvání na nacistický vánoční večírek, protože přátelství s vysoce postaveným důstojníkem přináší její rodině jisté výhody. A právě na onom večírku se stane něco, co změní její dosavadní život – totiž setkání s malým židovským chlapcem, který na večírku musí zpívat nacistickému publiku. Elsie ví, že když malému chlapci nepomůže, skoro jistě zemře, zároveň si však uvědomuje, jaký trest ji i celou její rodinu za ukrývání Žida hrozí. Nakonec v ní soucit s nevinným dítětem zvítězí a rozhodne se mu pomoci, musí však být připravena nést za své rozhodnutí následky…

Druhá linie příběhu je vyprávěna z pohledu Reby, novinářky žijící v El Pasu v Texasu, jejímž úkolem je napsat článek o německých vánočních tradicích. A kde jinde čerpat věrohodné informace než přímo od osoby, která z Německa pochází? V jednom malém pekařství v El Pasu, jehož majitelka se zdá být tou, jež by Rebě mohla s napsáním článku pomoct, se začíná rozvíjet přátelství dvou žen…

Tato kniha mě velmi mile překvapila. Do čtení jsem se nepouštěla s velkým očekáváním a šla jsem do toho tak trochu s tím, že to bude jen další z mnoha podobných románů odehrávající se v této době. Jedním z hlavních důvodů, proč jsem si knihu chtěla přečíst, byl jakýsi náznak podobnosti s knihou Vypravěčka od Jodi Picoult. Tyto dvě knihy mají hodně společného. Vypravěčku považuji za jednu z nejlepších knih roku 2014, takže jsem byla za další knihu s podobným námětem ráda.

Přiznávám, že jsem se o něco více soustředila na příběh Elsie během války a po ní než na příběh Reby, který děj poměrně zpomaloval, a občas jsem měla chuť kapitoly ze současnosti přeskočit. Nicméně, převážná část knihy je zaměřená právě na Elsiinu linku, která pro mě byla o mnoho zajímavější. 

Pekařova dcera sice není kniha, nad níž bych přemýšlela ještě dny, týdny a měsíce po dočtení jako v případě zmíněné Vypravěčky, ale za přečtení rozhodně stojí. Autorka píše čtivě a v knize je několik krásných vět a hlubších myšlenek. Hlavní hrdinka tohoto příběhu zastupuje stovky, možná tisíce skutečných lidí, kteří za války nechtěli stát stranou a zavírat oči před tím, co jim nepřipadalo správné a i za cenu hrozícího trestu pomohli někomu, kdo to zoufale potřeboval. Právě proto si tohoto příběhu velmi cením a nakonec musím zmínit ještě recepty na konci knihy, které s příběhem souvisí a vypadají opravdu lákavě. Díky nim se příběh stal ještě reálnějším.