Recenze: Tajemství porodní báby

Autorka: Sabine Ebert
Žánr: historický román
Série: Tajemství porodní báby
Díl: první
Rok vydání: 2011
Počet stran: 552
Nakladatelství: Knižní klub
Anotace: Hradní pán Wulfhart chce dát mladé porodní bábě Martě useknout ruce a nohy, protože se jeho syn narodil mrtvý. Na poslední chvíli se dívce podaří uprchnout z rodné vesnice. Aby na útěku přežila, přidá se k výpravě kolonistů směřující na východ země, do dnešního Saska. Osadníci si tam chtějí zúrodnit půdu a vybudovat nový, svobodný život.
Vede je statečný a čestný rytíř Christian, kterého Marta okamžitě okouzlí. Ale její krása a léčitelské schopnosti vzbudí pozornost také proradného rytíře Randolfa, Christianova úhlavního nepřítele. V Christianově vesnici jsou navíc objevena bohatá naleziště stříbra...

* * * 

Tuto knihu jsem měla v hledáčku už hodně dlouho, ani jsem pořádně nevěděla, co od ní očekávat nebo o čem je, protože jsem nečetla anotaci. Jediné, co jsem věděla, bylo to, že se děj příběhu odehrává v raném středověku, jak je psáno na přebalu. Historické romány mám moc ráda a poslední dobou nevím, který číst dřív, protože je jich tolik... Když jsem ji viděla v knihovně, okamžitě jsem po ní skočila a odnášela si ji domů s tím, že to bude průměrná, historická kniha. Spletla jsem se... tahle kniha má totiž něco, díky čemuž na ni jen tak nezapomenete. Ale doteď jsem nepřišla na to, co to je a proč se mi tolik líbila...

Tajemství porodní báby je přesně ten typ knihy, kterou nebudete chtít odložit. Je napsaná poutavě a nenuceně, příběh opravdu rychle utíká a dobře se čte, autorka navíc čtenáře udržuje v neustálém napětí, co nového přinese další kapitola. Některé pasáže jsou více napínavé, některé méně, ale nemůžu říct, že bych se někdy vyloženě nudila. Kniha má něco přes pět set stran, takže jsem s nějakými nudějšími pasážemi tak nějak počítala, ale musím říct, že mě autorka velice mile překvapila. Nebudu se pitvat v tom, nakolik se kniha drží historických faktů, ostatně sama autorka na konci vysvětluje, co všechno si domyslela a které postavy jsou smyšlené, protože v knize se objevují i skutečné historické osobnosti. Dobově se příběh odehrává v 11. století ve východní části Německa, tedy dnešním Sasku. Přiznám se, že zrovna období sporu Welfů a Štaufů mě moc nebaví, ale díky knize mám lepší přehled například v tom, kdo to ten Fridrich I. Barbarossa vlastně byl.

Postavy v této knize jsou většinou buď dobré, nebo špatné a není moc těžké je po krátké době odhadnout. Mě osobně byla nejvíc sympatická právě hlavní hrdinka, protože je to bylinkářka, pomáhá lidem a způsob jejího léčení mi není zase až tak vzdálený. Celkově mi připadalo její chování racionální a zkrátka mi padla do noty.

Příběhy odehrávájící se ve středověku čtu ráda, třebaže je to doba plná bezpráví, násilí a intrik vládnoucí vrstvy. Tehdejší společnost měla jasně vymezené hranice, kde byly patrné hluboké majetkové rozdíly. Na jedné straně lidé, kteří měli majetek, peníze, šlechtický původ a byli někým, na druhé straně obyčejní rolníci a lidé na okraji společnosti, kteří ze dne na den přežívali. Byla to krutá doba, a i když bych pohodlí té dnešní rozhodně nevyměnila, lákalo by mě zkusit žít jako tehdejší obyčejní lidé, alespoň na chvíli.

Nejen že je to kniha, která mě bavila a neskutečně jsem si ji užila, ale taky jsem se z ní něčemu přiučila, něco nového se dozvěděla a v tomto ohledu mi toho dala víc než třeba hodiny dějepisu. Přesně takové knihy dokážu velmi ocenit. Není to nejlepší, ani nejpropracovanější historický román, rozhodně je to ale kniha, která má něco do sebe, dokáže zaujmout a udržet čtenářovu pozornost od začátku do konce. Navíc se čte jedním dechem. Opravdu doporučuji, zvláště těm, kteří hledají příběh ze středověku, ve kterém si autor nebere s ničím servítky a popisuje dobu takovou, jaká opravdu byla.

Hodnocení: 5/5