Do Středozemě a zase zpátky

Tenhle článek plánuji sepsat už dlouho. Vlastně od doby, kdy byla do kin uvedena první část Hobita, což už je nějaká doba, jsem pomalá no.... Nevadí, pokusím se tedy sepsat své pocity a dojmy z filmového Hobita a budu doufat, že to nebude moc zmatené a alespoň trošku to bude dávat smysl. Tolkienovy knihy jsou totiž mojí srdcovou záležitostí, stejně tak jako jejich filmové adaptace, takže je vám asi jasné, že se na tohle prostě nedokážu dívat objektivně...

Začala bych asi tím, jak kladný vztah k Hobitovi mám. Je v tom příběhu totiž mnohem víc, než se na první pohled zdá, ale porozumí tomu jen ten, kdo tomu opravdu porozumět chce. Ostatně tak je to i s Pánem prstenů... Hobita jsem poprvé četla před třemi lety a úplně mě ta kniha dostala a neuvěřitelně mi přirostla k srdci. Je to taková milá, pohádková knížka, nic náročného, je docela jednoduchá a právě v té jednoduchosti tkví její kouzlo.

Asi tolik ke knize. Vždy budu pana Tolkiena obdivovat, že dokázal něco takového vymyslet a napsat. Jeho knihy jsou opravdu výjimečné.

Ale teď už k filmovému provedení...
Jsem ráda, že na režisérské křeslo opět usedl Peter Jackson, protože on těm knihám prostě rozumí. Jeho pojetí Středozemě se mi opravdu moc líbí a co se týče Hobita, můžu říct jen to, že jsem nadšená, spokojená a taky natěšená na finále, které bude podle všeho opravdu epic. :D Když jsem se chystala do kina na první část, tak nějak jsem si ani nepřipouštěla, že by se mi to snad nelíbilo. Obávám se, že by se mi to líbilo, i kdyby to byl naprostý propadák a totální úlet (což nehrozilo, protože Peter Jackson).
Líbí se mi, že do filmového zpracování přináší něco nového, něco svého, což film vždycky nějakým způsobem obohatí a je díky tomu osobitější. Víte, myslím si, že každý by měl být pochválen za dobře odvedenou práci a Jackson dobrou práci odvádí, třebaže to není úplně dokonalé, ale je vidět, jak moc má Tolkienův svět rád a že ty filmy jsou natočené s láskou ke knižní předloze. Nikdo nikdy nenatočí film, který se bude líbit úplně všem, ale upřímně nechápu některou kritiku na Jacksonovo pojetí Hobita. Když se režisér drží knihy do nejmenších detailů, tak si lidé stěžují, jakmile se trošku odchýlí od předlohy, mrčí taky. Ano, každý má právo být nespokojený, ale zajímalo by mě, co by si teda někteří představovali. Podle mě většina z těch lidí nemá vůbec tušení, co taková práce obnáší... Zkritizovat něco umí každý, ale pochválit a ocenit, to je pro některé ohromně těžké. No jo, štve mě to a přemýšlím, proč tomu tak je. Ono kritizovat je asi víc cool nebo co. Ale to je jedno... Neříkám, že je něco špatného na tom, že se to někomu nelíbí, každý má jinou představu a někomu takové filmy zkrátka přijdou hloupé, to záleží na lidech, jen mě někdy udivuje, jakým stylem je ta kritika podaná...

Mohla bych se rozepsat o tom, co se mi na filmu líbilo a proč, ale to bych opisovala asi celý film, což číst nechcete, protože to je na dlouho. Co mě ale dostalo úplně nejvíc byly dvě věci. Za prvé drak Šmak - o tom víc níže, a za druhé Jezerní město, které bylo prostě parádně vymyšleno a postaveno a v konečném výsledku působí nádherně. Alespoň já jsem z něj unešená. Toto jsou dvě věci, které tvůrci zvládli lépe než moje představivost při čtení.

Měla jsem trochu obavy z toho, jak se tvůrci vypořádají s provedením Šmaka (ehm, v originále to jméno zní mnohem líp). Ani ne tak po vizážní stránce, ale spíš toho, jak udělat, aby drak mluvil a nevypadalo to blbě a směšně. Přeci jen mluvící drak by v takovém filmu mohl působit poměrně... divně. Jsou tam sice elfové, kožoměnci kožoměnec, skřeti a jiná stvoření... ale tak chápete, ne. Kniha je víc pohádková, film je na trošku jiném pohádkovém levelu, a proto jsem se toho maličko bála. Ale zbytečně. Co se týče vizuální stránky, tak ta je perfektní do nejmenších detailů. Opravdu jsem z něj nadšená a líbí se mi ještě víc, než jak jsem si ho představovala. A k tomu hlasu... těžko si představit, že by Šmaka někdo nadaboval lépe, než Benedict Cumberbatch. Jeho hlas se k němu naprosto dokonale hodí. Český dabing se s originálem vůbec nedá srovnat, to je prostě sto a jedna, ale tak to se dalo čekat. Možná je to i tím, že mi angličtina zní mnohem lépe než čeština, a proto vždycky upřednostním originál před dabingem. Měla jsem možnost porovnat více verzí dabingu a musím potvrdit, že naši dabéři jsou opravdu jedni z nejlepších na světě, teď myslím všeobecně.

Velký prostor ve filmu dostává postava Thorina, vůdce celé trpasličí výpravy a i když není pochyb o tom, že hlavní postavou je Bilbo, může se zdát, že Thorin Bilbovi tak trochu přebírá v příběhu hlavní slovo. Což o to, Richard Armittage je velmi charakterní herec, navíc jsem doposud neslyšela lepší verzi písně The Misty Mountains Cold než je ta jeho. Z trpasličí skupiny, hned po Thorinovi, dostávají nejvíce prostoru bratři Kili a Fili, tedy vlastně jen jeden z nich, a to Kili. Jeho "románek" s elfkou Tauriel, který si Jackson do příběhu přidal, někteří prostě nemůžou překousnout. Je pravda, že pro děj nemá větší význam, ale nechci tvrdit, že je zbytečný. Podle mě má každá scéna nějaký význam, ať už větší nebo menší. Já film nerozděluji na jednotlivé "dobré" a "špatné", "bezvýznamné" a "důležité" části. Samozřejmě, že některé pasáže se mi líbí více, některé méně, ale beru film jako jeden celek.

A ještě bych dodala, že Martin Freeman je opravdu skvělý herec a role Bilba se zhostil více než dobře. Nejvíc jsem si jeho hereckého umu užila nejspíš ve scéně, v níž vede dialog se Šmakem a vůbec celá tato pasáž v Osamělé hoře je naprosto skvělá! Vlastně celý film je skvělý... Ano! Všechno je to skvělé, še ano milášku?

(Už opravdu poslední) poznámka na závěr: Berte tento článek, prosím, trošku s nadhledem. Jasně že to není dokonalý film, má své mouchy a jsem si docela jistá, že by se našli tací, a věřím, že by jich nebylo málo, kteří mé nadšení a názor nesdílejí, ale já opravdu neumím a ani nechci kritizovat něco, co je mému srdci tak moc blízké. V případě Hobita je nutné brát film a knihu jako dvě odlišné věci, třebaže kostra příběhu je stejná, zarytým fanouškům knižní předlohy, kteří mají neustálou tendenci knihu a film srovnávat a rozebírat, co tam chybí a co naopak přebývá, film zřejmě nebude moc po chuti... ále co, jejich problém. Za sebe tedy můžu říct, že mě filmový Hobit nezklamal a kdybych měla příležitost, klidně bych si na to zašla do kina i po třetí. :)