neděle 15. listopadu 2015

Krycí jméno Verity

Autor: Elizabeth Wein

Rok vydání: 2015

Počet stran: 312

Nakladatelství: CooBoo

Moje hodnocení: 4/5

Anotace: V říjnu 1943 se nedaleko Paříže, v okupované Francii, zřítilo britské špionážní letadlo. Jeho pilotka a pasažérka byly nejlepší přítelkyně. Jedna z dívek má naději, že přežije. Druhá hru o život prohrála dříve, než začala.

Když Verity chytne gestapo, myslí si, že nemá žádnou šanci na přežití. Jako tajný agent chycený na nepřátelském území zažívá nejhorší noční můru jakéhokoliv špióna. Nacisté ji ale ihned nezabijí, dají jí na výběr: Buď jim odhalí svou misi, anebo ji strašlivým způsobem popraví.

A ona se rozhodne říct jim pravdu. Avšak ne takovou, jakou očekávají.

Na každém kousku papíru bojuje Verity o svůj život. Odhaluje svou minulost, vypráví, jak se seznámila s pilotkou Maddie. Lituje svého selhání a ukazuje svou kuráž a zoufalou touhu dostat se domů. Ale budou její odhalení stačit SS? Pomohou jí její vyzrazená tajemství přežít?

~

Rok 1943. Dvě nerozlučné přítelkyně. Jeden společný nepřítel.
Příběh o přátelství, odvaze a naději v době druhé světové války.   

Verity prožívá noční můru všech tajných agentů. Při misi do Francie se její letadlo zřítí a ona je zadržena gestapem. Ti ji ale k jejímu překvapení hned nepopraví, chtějí po ní totiž informace o britské válečné politice. Verity tuší, že jako tajný agent v rukou nepřítele stejně nemá šanci, přesto se rozhodne sepsat svůj příběh. Příběh o tom, jak poznala svou nejlepší přítelkyni Maddie, která havarované letadlo pilotovala a Verity nemá ani tušení, co se s ní stalo.

Verity se rozhodla pro spolupráci s nepřítelem, aby se vyhnula dalšímu brutálnímu výslechu. Prozradí ale nacistům vše, co chtějí vědět? Napíše pravdu? 


* * * 

Nakladatelství CooBoo se poslední dobou zaměřuje na knihy, ze kterých mám opravdu velkou radost. Doby, kdy jsem četla jednu YA knihu za druhou už mám dávno za sebou, ale když se podívám na tituly, které u tohoto nakladatelství nedávno vyšly nebo ty, jejichž vydání se plánuje, jsem z výběru naprosto nadšená a moc se z nich těším. Vesměs se jedná o knihy v zahraničí velmi oblíbené a diskutované a třeba konkrétně o Verity jsem věděla ještě dlouho předtím, než jsem vůbec zjistila, že vyjde i v češtině. Ta kniha mě okamžitě zaujala a to jak svým tématem, tak hlavně velice pozitivními ohlasy na zahraniční blozích i booktubech. Když jsem tedy zjistila, že se chystá překlad, moc mě to potěšilo – já teda normálně nevyšiluju, když zjistím, že vyjde v překladu kniha, o kterou mám velký zájem, ale… tak velkou radost jsem měla jen z mála knih, které již vyšly nebo teprve vyjdou.

Asi je vám jasné, že když jsem na její překlad čekala takovou dobu a pomalu odpočítávala dny do vydání, měla jsem od ní nějaká očekávání. Ta mám tedy skoro u všech knih, do kterých se pouštím. U některých jsou prostě jen vyšší a u jiných zase trochu nižší. Kniha Krycí jméno Verity byla v žebříčku očekávání hodně vysoko, přesně z těch důvodů, které jsem napsala v předchozím odstavci. Já mám občas tendenci hodnotit knihy podle toho, zda ta očekávání splní, či nikoli. Uznávám, že je to dost blbá tendence a k objektivnímu názoru to pak má hodně daleko, ale já si prostě nemůžu pomoct. Verity je přesně ten případ.


Obvykle píšu recenze krátce po dočtení, hlavně proto, abych nezapomněla na nic, co chci zmínit, a pak taky protože se mi o dané knize píše lépe, když ji mám v živé paměti. U Verity jsem s tímto měla trochu problém. Já jsem prostě nebyla schopná bezprostředně po dočtení napsat smysluplné hodnocení. Paradox je, že jsem knihu nedokázala odložit a četla jsem ji do dvou do rána, ale po dočtení jsem vlastně vůbec nevěděla, zda se mi to líbilo nebo jsem byla spíš zklamaná. Co jsem ale věděla s naprostou jistotou, bylo, že mě ten příběh nakonec hodně překvapil, dojal a vyvolal ve mně tolik emocí, že je ani neumím všechny popsat.

Kniha je rozdělená do dvou částí, z nichž každá je psaná z jiného pohledu v podobě zápisků. První z pohledu Verity, v jejímž vyprávění se prolíná současnost – tedy to, co prožívá ve vězení gestapa – s minulostí, kde popisuje, jak se seznámila s Maddie. Zpočátku může být malinko matoucí, že Verity o sobě v jednom z vyprávění píše ve třetí osobě, ale jakmile si na to zvyknete a zorientujete se v příběhu, neměl by to být problém. Druhá polovina je psaná z pohledu Kittyhawk, pokud nevíte, o koho jde, nechte se překvapit. 


Verity je vážně skvělá postava. Její jízlivý humor jsem si zamilovala a celkově se mi vykreslení jejího charakteru moc líbilo. O něco méně nadšená jsem byla z popisu fungování gestapa. Nechci být hnidopich nebo dělat chytrou, ale několikrát jsem se nad tím pozastavila, takže to napíšu. To, že Verity byla taková bezprostřední, řekla nebo napsala, co měla na srdci a její neomalené poznámky mě častokrát pobavily, bylo sice moc fajn, ale dost pochybuju o tom, že by gestapo zacházelo s nepřátelským špiónem tak, jak bylo popsáno v knize. Tolika ústupků a tolerance drzosti by se od nich asi žádnému vězni nedostalo. Není to nic podstatného, spíš jen taková poznámka a v žádném případě to nemá vliv na hodnocení, ale aby pro mě byla kniha naprosto dokonalá, musí být taky dokonale přesvědčivá.

Autorka má příběh skvěle promyšlený, díky čemuž působí reálně. Je pravda, že úvod je celkem rozvleklý kvůli popisům všech možných druhů letadel a RAF. Autorka tomu věnovala celkem dost prostoru, sama je držitelkou pilotního průkazu a je vidět, že se v tomto oboru dobře orientuje, takže své znalosti uplatnila právě zde. Je to sice trochu zdlouhavé a technické popisy nejsou zrovna to, v čem bych si libovala, ale příběhu to dodává na jedinečnosti a věrohodnosti.


Krycí jméno Verity je v rámci young adult literatury rozhodně výjimečnou knihou, třeba už jen kvůli úplné absenci romantické linky. Je důkazem, že jde napsat dobrou YA knihu bez stupidních milostných x-úhelníků, které jsou dnes v každé druhé knize, aniž by ji to jakkoli ubralo na kvalitě, spíš naopak. Přestože knihu hodnotím velmi pozitivně, mám k ní nějaké výhrady a něco mi na ní vadí, jen kdybych tak věděla, co to je. Možná za to mohou ta vysoká očekávání, která se v mém případě bohužel tak úplně nenaplnila, možná je to tím, že jsem se nemohla pořádně začíst a sotva se mi to podařilo, byla jsem na konci, anebo je v tom něco úplně jiného a přijdu na to až při druhém, třetím přečtení. Nebo na to nepřijdu nikdy.

Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi příběhy z války. Těm, kteří příběhy z války rádi nemají, ji doporučuji méně, ale stejně doporučuji, protože válečných románů není nikdy dost a podle mě by se takové knihy číst měly. Verity má navíc potenciál zaujmout široké spektrum čtenářů všech věkových kategorií, protože to není „typická“ YA, ale především je to příběh o silném přátelství a velké odvaze, který si zaslouží pozornost.


Ukázka:

Bylo to, jako by mě proměnili v technologický projekt. Veškerá hrůza nespočívala v tom, že vás svlékli do spodního prádla a pomaličku vás rozebírali na kousky, nýbrž v tom, že na tom nikomu ani zbla nezáleželo. Nedělali to pro zábavu ani z chtíče či touhy po pomstě. Nešikanovali mě jako Engelová, nebyli na mě ani naštvaní. Von Lindenovi mladí vojáci všehovšudy dělali svou práci, přesně a bez okolků, jako by rozebírali vysílačku a von Linden byl hlavní inženýr, který zcela nezaujatě rozdává pokyny, zkouší a vypíná přívod elektřiny.
Až na to, že vysílačka se nechvěje a nepláče a nekleje a neškemrá o vodu a nezvrací a neutírá si nos do vlasů, protože má zkratované, přestříhané, usmažené a zase svázané kabely. Jen tam tak leží a se stoickým klidem vysílá. Nevadí jí, když ji necháte tři dny přivázanou k židli ve vlastní moči a se železnou tyčí přivázanou za zády, aby se nemohla opřít.


Trailer ke knize:

 Mockrát děkuji společnosti Albatros Media za poskytnutí knihy k recenzi. 
Knihu můžete zakoupit zde.
 Logo AM

2 komentáře:

  1. Tohle je skvělá recenze. Moc se mi líbí styl, jakým jsi to napsala. Kdybych už knížku neměla na svém to-read a wishlistu, určitě bys mě navnadila. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, tato kniha si rozhodně zaslouží být čtená. :)

      Vymazat