Autor: Veronica RothŽánr: Young adults, dystopie
Série: Divergence, I. díl
Rok vydání: 2012
Nakladatelství: CooBoo
Anotace:
Chicago, budoucnost. Obyvatelé města, které obklopuje jen močál a obepíná ostnatý drát, jsou rozděleni do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas vybrat, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. Překvapivé rozhodnutí jí do cesty přivede osudového kluka – úchvatného, ale taky trochu nesnesitelného. Beatrice zjišťuje, že ve společnosti, která se jeví tak dokonalá, vzrůstá napětí a hrozící nebezpečí lze zažehnat jen jedním způsobem, který ji ale možná zničí.
* * *
Pochybuji, že by se v knižní blogsféře našel někdo, kdo o Divergenci ještě ani neslyšel, protože je to momentálně jedna z nejdiskutovanějších knih, zejména mezi bloggery. Tak jako v USA si získala mnoho čtenářů, i u nás zaznamenala téměř okamžitý úspěch a není se čemu divit - originální příběh totiž vždy vzbudí ve čtenářích zájem a zvědavost, zvlášť pokud se jedná o knihu s velmi vysokým hodnocením a nejednou vyhranou anketou o nejlepší knihu.
Divergence je debutující dílo mladé, americké autorky Veronicy Roth, která je jasným příkladem toho, že i mladí a začínající autoři umí psát. Děj knihy se odehrává v budoucnosti v polorozpadlém městě Chicagu, jehož obyvatelé jsou při dovršení šestnácti let rozděleni do frakcí. Každý z nich se může svobodně rozhodnout, v jaké frakci chce strávit zbytek života - zda v Odevzdanosti, Upřímnosti, Mírumilovnosti, Sečtělosti, či Neohroženosti. Ale co když se stane, že někdo nemá předpoklady pro žádnou z daných frakcí? Samotná hlavní hrdinka Beatrice až do Obřadu volby neví, pro jakou frakci se rozhodne. Zvolit si však musí a svým rozhodnutím překvapí nejen své blízké, ale hlavně samu sebe.
Dystopické knihy jsou teď v kurzu a Divergence patří mezi ty povedenější kousky, přestože jsem zatím neměla moc možností přečíst si více dystopií. Pokud dobře počítám, tak Divergence je moje teprve druhá dystopická kniha, před ní jsem četla pouze Hunger games. Hodně lidí tvrdí, že se HG vyrovná, či že je dokonce lepší a už jen proto mi bylo jasné, že si knihu musím přečíst, protože trilogie autorky Suzanne Collins patří mezi mé oblíbené knihy.
Nemůžu říct, že bych z knihy byla vyloženě zklamaná, ale čekala jsem od ní trochu víc. Ono nejde nemít velká očekávání, když na to všichni okolo pějí chválu a hodnocení na goodreads.com a vůbec na všech knižních portálech je výborné.
Společnost, kterou Veronica vytvořila je originální, zajímavá a svým způsobem děsivá, ale co mě na této knize dostalo úplně nejvíc, jsou postavy. Beatrice je ohromně sympatická hlavní hrdinka, u které se nemusíte bát nerozumného a hloupého chování. Často se mi stává, že si oblíbím spíše vedlejší postavy, ale v tomto případě u mně Tris vede na plné čáře. Jen mě docela mrzí, že mne příběh nepohltil už od samého začátku, jako se mi to stalo právě u zmiňovaných Hunger games. Také se mi zdálo, že kniha postrádala jakousi větší akci, protože já se v akčních scénách naprosto vyžívám a tady jsem si jich, kromě posldeních pár stránek, moc neužila. Zkrátka, od Divergence jsem tak nějak automaticky čekala úžasnou knihu, nad kterou budu přemýšlet ještě další týden po dočtení a nedá mi spát, ale to se bohužel nestalo. Nejspíš jsem se držela představy, že je to stejně dobré jako HG až moc, a právě v tom zřejmě spočívá mé mírné zklamání.
Divergence je ale přesto dobrá kniha, která zaujme především svým originálním námětem a nádhernou obálkou. Mě bohužel neoslovila tolik jako většinu ostatních, ale rozhodně nelituji, že jsem si ji přečetla. Určitě stojí za pozornost už jen kvůli neobyčejnému příběhu, který si podmanil tisíce čtenářů po celém světě. A samozřejmě fanoušci young adults žánru, dystopií a romatiky si rozhodně přijdou na své.
