Originální název: What Comes Next
Autor: John Katzenbach
Rok vydání: 2013
Počet stran: 456
Nakladatelství: Domino
Šestnáctiletá Jennifer zase utekla z domu. Jenže tentokrát se jí snaha utéct před svým dosavadním životem a zvráceným matčiným přítelem stala osudnou, když ji ve zdánlivě zcela vylidněné ulici unese neznámá dvojice.
Ulice ale nebyla tak prázdná, jak se zdála. Incident viděl stárnoucí a nemocný profesor psychologie Adrian - vlastně celý únos neviděl, protože mu dodávka zakrývala výhled a nebyl si jistý, zda dívka nenastoupila do dodávky dobrovolně. Proč by ale v tom případě nechala na chodníku pohozenou svou růžovou kšiltovku? Celé mu to vrtalo hlavou a postupně si začal uvědomovat, čeho se stal svědkem.
Přestože už mu podle doktorů kvůli jeho nemoci moc času nezbývalo a jediné, na co myslel, bylo brzké setkání s mrtvou manželkou, rozhodl se mladé dívce pomoci a byl odhodlaný ji najít za každou cenu a přivést zpátky domů, i když vůbec netušil, kde by měl začít pátrat.
Jennifer, uvězněná kdesi v tmavé, malé místnosti v rukou páru se zvráceným smyslem pro zábavu, mezitím zjišťuje, že všechny starosti, které ji dosud trápily, jsou nic ve srovnání s tím, co ji teprve čeká...
* * *
Kniha Co bude dál je mým teprve druhým psychologickým thrillerem a prvním, kde se opravdu pořád něco děje. Obvykle se knihám tohoto žánru spíš vyhýbám než je vyhledávám, zvlášť, pokud mají 400 stran a víc, protože se prostě bojím, že mě to nebude bavit. Pokud ale budu mít to štěstí a narazím na více knih, které budou takové, jako Co bude dál (nebo dokonce ještě lepší), tak thrillerům vystavených na psychologii postav s detektivní zápletkou asi pomalu přijdu na chuť.
Autor se poměrně vyžívá v podrobnějších popisech - s čímž já problém nemám, ale někomu se díky tomu může kniha zdát trošku zdlouhavá a čtenář, který se do příběhu tak úplně nevžije, by s takovými pasážemi mohl mít docela problém - je ale pravda, že jich tam moc takových není. Já jsem hltala každou stránku a prakticky jsem se od toho nemohla odtrhnout. Nevím, jestli to byla zvědavost, co mě nutilo knihu přečíst v poměrně krátkém čase anebo styl autora, který mi vyloženě sedl. Ano, John Katzenbach mě opravdu překvapil a nadchnul ať už téměř dokonalým vykreslením povahy a psychologie postav, tak i mrazivým a skoro až bolestně reálným námětem. Ono není zase až tak těžké uvěřit, že by se to klidně mohlo dít i ve skutečnosti. Nejděsivější na tom je, že dvojice únosců se spíš než za zločince považuje za umělce a díky tomu, co dělají si připadají výjimeční. Těžko říct, zda jim vůbec dochází, jak závažného trestného činu se dopouští a pokud ano, vždycky si najdou důvod k ospravedlnění svého počínání.
Příběh má čtenář možnost sledovat ze tří hlavních pohledů, a sice z pohledu profesora Adriana, rozmlouvajícího s přeludy mrtvých členů rodiny a zcela odhodlaného v případě dívčina zmizení, inspektorky Terri Collinsové, která řešila i dřívější Jennifeřiny útěky z domu a potom samozřejmě pohled unesené Jennifer. Méně častěji můžeme nahlédnout do mysli únosců a když už jsem u těch postav, tak zmíním i sexuálního delikventa Wolfea, který při pátrání po Jennifer sehrál také důležitou roli. Podle mě ani jeden z pohledů nebyl méně zábavný než ostatní, z čehož jsem opravdu nadšená.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Hodnocení:
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Žádné komentáře:
Okomentovat