úterý 5. srpna 2014

Měsíční NEJ - červenec 2014

Jelikož se mi v uplynulém měsíci podařilo přečíst celkem šest knih, rozhodla jsem se pro takové měsíční shrnutí v podobě měsíčního nej. Vím, že šest knih je pro někoho poněkud nízké číslo, ale já jsem dost pomalý čtenář a jsem ráda i za takový počet knih, i když jich ani zdaleka není tolik, kolik bych si přála. Převážná většina z přečtených titulů se mi moc líbila.... tady jsou:

NEJLEPŠÍ KNIHA: Achilleova píseň
Těžké rozhodování hned na začátek, protože stejně tak by si toto označení zasloužila i kniha Ten, kdo stojí v koutě, ale nakonec jsem se rozhodla pro Achilleovu píseň. Příběh neutuchající lásky a přátelství, který Madeline Millerová líčí je nádherný, nezapomenutelný a díky lyrickému jazyku je potěchou pro všechny čtenářské duše, které, stejně jako já, mají rádi řeckou mytologii. 

NEJSLABŠÍ KNIHA: Červený vrch
Tady zase byla volba poměrně jednoduchá a opravdu mě moc mrzí, že se mi Červený vrch nelíbil tolik, jako ostatním. Chtěla jsem dát zombie knihám ještě jednu šanci, ale bohužel to nevyšlo. Na goodreads jsem jí dala pouhé dvě hvězdičky, ale z objektivního hlediska si myslím, že by si zasloužila o něco vyšší hodnocení. Kniha měla i lepší části, ale mě to bohužel jaksi vůbec neoslovilo.

NEJVĚTŠÍ PŘEKVAPENÍ: Ruiny
Rozhodně jsou pro mě Ruiny největším překvapením a objevem měsíce. Tuto knížku jsem poprvé viděla u Ondry v bookshelf tour, kde ji docela chválil a když jsem si přečetla anotaci, znělo mi to hrozně zajímavě a tak... tajemně, trošku hororově. Bohužel knížka je už ve většině obchodech vyprodaná, alespoň co jsem se tak dívala po e-shopech, ale u nás v knihovně ji naštěstí měli, takže jsem ji tam prostě nemohla nechat. Musím říct, že mě to opravdu hodně překvapilo v dobrém slova smyslu a taky chci podotknout, že to není nic pro slabší povahy. Mám v plánu v nejbližší době napsat recenzi, takže v ní se kdyžtak dozvíte víc.

NEJNAPÍNAVĚJŠÍ KNIHA: Ruiny
Celkem jasná volba. Skoro jsem se od toho nemohla odtrhnout...

NEJVTIPNĚJŠÍ KNIHA: Ten, kdo stojí v koutě
Ani jedna z přečtených knih není vyloženě humorná a přímo oddychová, ale když teda musím jednu vybrat, tak nejvíc mě pobavil Charlie.

NEJNUDNĚJŠÍ KNIHA: Červený vrch
Žádné velké překvapení, že je zde opět Červený vrch. Druhá polovina knihy byla mnohem lepší, ale tu první jsem se vážně nudila a nebylo to tím, že by se tam nic nedělo, ale nejspíš mi vadila ta předvídatelnost, neoriginálnost, nebo... já fakt nevím. Tato kniha za mě prostě ne-e.

NEJROMANTIČTĚJŠÍ KNIHA: Achilleova píseň
To, že mezi bájným hrdinou Achileem a jeho věrným přítelem Patroklem bylo něco víc, než jen velmi dobré přátelství se tuší, ale způsob, jakým autorka jejich vztah vylíčila je něčím naprosto novým a neotřelým. Nádherná kniha.

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ NÁMĚT: Ruiny
Rostliny, které mezi sebou komunikují, mají vlastní vědomí, přemýšlí, napodobují zvuky a co víc - zabíjí. Smrtící liány usilující o životy hlavních hrdinů. No nezní to parádně?

NEJHEZČÍ OBÁLKA: Červený vrch
Tady jsem se dlouho nerozmýšlela. Škoda jen, že příběh pod obálkou mi už tak krásný nepřišel.

NEJHORŠÍ OBÁLKA: Sběratel polibků
Ten přebal je stejné psycho jako hlavní padouch, takže v podstatě docela trefný. Ale nelíbí se mi.

NEJLEPŠÍ POSTAVA: Charlie Kelmeckis
 Ano, ano, už je to tak. Charlie si mě získal úplně stejně jako většinu ostatních čtenářů této knihy. Vím, že některým jeho povaha zase až tak nesedla a nedokázali se s ním ztotožnit, ale já si ho zamilovala téměř okamžitě a strašně jsem mu fandila. Ve filmu (Charlieho malá tajemství) ho obstojně zahrál Logan Lerman.

NEJLEPŠÍ PÁR: Ten, kdo stojí v koutě
Nevím, jestli Charlieho a Sam můžu označit za pár, protože oni nejsou tak úplně "normálním" párem, ale oba dva jsem si neskutečně moc oblíbila. Všechny postavy v této knížce jsou skvělé. Škoda, že nejsou skutečné, protože přátele, jako jsou Charlie, Sam a Patrick by chtěl asi každý.

2 komentáře:

  1. Nejvíce mě zaujala kniha Ten, kdo stojí v koutě. Už jsem o ní hodně slyšela a brzo si ji chci taky přečíst :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ach jo do Ten, kdo stojí v koutě bych se měla konečně pustit taky, ale váhám, zda v čj, aj nebo to zkusit v němčině :D A na Achilleovu píseň si brousím zoubky už dlouho!

    OdpovědětVymazat