Město z popela - C. Clare (recenze)

Autor: Cassandra Clare
Žánr: fantasy
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok vydání: 2010
Počet stran: 400

Anotace:

Clary Frayová si toužebně přeje, aby se její život vrátil do normálních kolejí. Ale co je vůbec normální, když jste lovec stínů, zabíjíte démony, vaše matka je v kómatu způsobeném kouzlem a vy najednou vidíte obyvatele podsvěta, jako jsou vlkodlaci, upíři a víly? Kdyby se Clary obrátila ke světu lovců stínů zády, mohla by trávit víc času se svým nejlepším kamarádem Simonem, ze kterého se postupně stává něco víc než jen kamarád. Lovci stínů ji však nehodlají nechat odejít, obzvláště její pohledný, avšak nesnesitelný znovunalezený bratr Jace. Navíc jediný způsob, jak by mohla Clary pomoci své matce, je najít Valentýna, nebezpečného a zákeřného lovce stínů, který je zároveň jejím otcem.
V napínavém pokračování románu Město z kostí Cassandra Clareová vtáhne čtenáře zpět do temných spárů newyorského podsvěta, kde moc znamená pokušení a láska s sebou vždy přináší nebezpečí.

Recenze může obsahovat spoilery na předchozí díl.

Ve druhém díle Nástrojů smrti se opět setkáváme s hlavní hrdinkou Clary a jejími přáteli. Když Clary odhalí pravdu o své minulosti, musí se vypořádat s faktem, že už nepatří do světa obyčejných lidí, nýbrž mezi lovce stínů, kteří bojují s démony a chrání před nimi svět. Více prostoru se v knize dostává i jejímu bratru Jaceovi, který je stejně ironický, nesnesitelný a přitažlivý jako v předchozím dílu. Toho se na svou stranu snaží dostat Valentýn, jeho otec, jenž touží po moci a neváhal by při tom obětovat své vlastní děti...

Clary, zoufalá z pravdy o Jaceovi, ze stavu její matky, z poznání svého otce, kterého dosud považovala za mrtvého, hledá útěchu u svého nejlepšího kamaráda Simona. Trochu mě překvapilo, že Clary skončila v jeho náruči, navzdory tomu, co cítí k Jaceovi. Ale nemám jí to za zlé. Všechny postavy prošly od prvního dílu určitým vývojem, ať už výraznějším či méně. Jedním z těch výraznějších je charakter Jace, který je sice stejně arogantní, zato se ukáže, že pro záchranu těch, které má rád udělá cokoliv. Včetně Clary a překvapilo mě, že i Simona.

V knize je opět nadměrná dávka nadpřirozena. Děj se odehrává v Newyorském velkoměstě a právě díky tomu působí příběh tak reálně. Je totiž zasazen do našeho světa, v němž žijí normální smrtelnící, kteří ale nemají tušení o existenci podsvěta a jeho obyvatel. Líbí se mi, jakým stylem autorka popisuje pocity a myšlení hlavních postav. Narozdíl od prvního dílu je zde větší prostor pro vedlější postavy a jednou z nich je i příběh mladé vlkodlačice Maii, která si při šikaně vlastním bratrem zažila své. Dalšími bytostmi jsou víly, kdo by řekl, že ty křehké, něžné víly jsou ve skutečnosti zákeřná a svým způsobem děsivá stvoření...? Upřímně se mi víly v tomto podání moc nezamlouvaly. V určitém ohledu mi připomínaly spíš podstatu mořské panny. 

Nicméně, kniha byla opět velmi čtivě a poutavě napsána, stejně jak tomu bylo u Města z kostí, každá kapitola s sebou nesla další novou nevyřešenou otázku. 

První díl se mi zdál o kapku lepší, ale to nic nemění na mém rozhodnutí, udělit knize plný počet. 

A nakonec musím pochválit českou obálku, která tentokrát zůstala stejná jako originál.

Moje hodnocení: 5/5

Děkuji nakladatelstvní Mladé frontě za poskytnutí recenzního výtisku. 

Knihu si můžete objednat na této stránce.