Inkarceron - Catherine Fisher (recenze)

Autor: Catherine Fisher
Žánr: fantasy
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2011
Počet stran: 368

Anotace:
Inkanceron - futuristické vězení ukryté neznámo kde. Temný, divoký svět, v němž přežívají potomci původních vězňů a platí zde právo silnějšího. Inkarceron má dvě tváře - je uměle vyrobeným stvořením s vlastní inteligencí, ale zároveň v sobě uchovává středověký labyrint plný kobek, řetězů a tmavých chodeb. Mladého vězně Finna pronásledují vidiny předchozího života, které naznačují, že se na rozdíl od ostatních v krutém vězení nenarodil.
Ve světě Venku žije Claudia, dcera správce Inkarceronu. I ona je vězenkyní - ji i celou společnost svazuje Doba, uměle udržovaná minulost bez techniky a pokroku. Navíc se má za pár dní provdat za nenáviděného prince. O Inkarceronu slýchávala jen legendy... Avšak v jednom okamžiku se Finnovi a Claudii podaří objevit tajemný přístroj, skrze který spolu mohou promluvit. A tak se zrodí plán na Finnův útěk.

Recenze je bez spoilerů.

Představte si svět uměle udržovaný v době, v níž je pokrok technologie zakázán. Žádný rozvoj, jen Protokol, jímž se musíte řídit. Děsivá představa, že? A přesně v takovém světě žije Claudia, dcera správce Inkarceronu, která zoufale touží po vlastním životě. Její otec s ní však má jistý plán, a přestože z něj Claudia není vůbec nadšená, musím se s ním vyrovnat. Správce se ji chystá provdat za nesnesitelného prince Caspara, protože jedině tak se dostane k moci.
Claudia je ovšem vynalézavá a spolu se svým přítelem a rovněž učitelem Sapientem Jaredem vymyslí plán, jak se vloupat do otcovy pracovny. Tam naleznou zvláštní předmět vypadající jako klíč a Claudia se rozhodne zjistit, k čemu křišťálový předmět slouží. Zjistí, že je to nejen klíč, jenž umožňuje vstup do Inkarceronu, ale díky němu také může komunikovat s vězni Uvnitř. Poznává mladého vězně Finna, který se spolu se svými přáteli snaží najít cestu ven, o níž je přesvěčen, že existuje. Prosí Claudii, aby mu v úniku pomohla. Během doby, kdy s Finnem mluví si uvědomí, že je jí povědomý, což potvrdí jeho domnění, že pochází Zvenčí a že se v Inkarceronu nenarodil. Claudia v něm nakonec poznává Gilese, prince, s nímž byla v mladičkém věku zasnoubená a domnívá se, že ho do Inkarceronu poslala královna, která zinscenovala jeho smrt, aby na trůn usedl její vlastní syn Caspar.

Claudia vyčítá otci, že nebyla nic víc než jen pouhým nástrojem k dosažení jeho moci, že věděl o skutečné Gilesově "nehodě" a dokonce s ní královně pomáhal a spoustu dalších věcí. V den její plánované svatby s Casparem se vydává do Inkarceronu pomoci Finnovi v útěku, aby si mohla vzít právoplatného prince a zároveň chlapce, kterého si kdysi velmi oblíbila.
Jestli se Claudii podaří Finna dostat ven z vězení a zda-li je to opravdu Giles, zjistíte až v knize.

Co je vlastně Inkarceron....
Z anotace víme, že je to "futuristické vězení ukryté neznámo kde. Temný, divoký svět, v němž přežívají potomci původních vězňů a platí zde právo silnějšího..." Ale jak a proč vůbec vzniklo, jakto že má vlastní inteligenci a dokáže z mrtvých těl svých věznů "vyrobit" nová? Pokusím se zodpovědět postupně všechny otázky...
Inkarceron stvořili velice chytří a moudří Sapienti, zpočátku to měl být jen nějaký pokus o vytvoření Ráje, který se ale vymkl kontrole a Inkarceron nabyl vlastní inteligence. Lidé Venku se domnívají, že Inkarceron je ráj, avšak netuší, co si v něm tamnější lidé musí zažít. Jako lidé Venku slýchávají o Inkarceronu jen legendy, tak naopak lidé Vevnitř si myslí, že Venek neexistuje a Finnovy občasné záchvaty, v nichž prý vídává hvězdy, jsou vymyšlené. Můžete to chápat jako dva různé světy, jejichž obyvatelé ani netuší, jak blízké si jejich světy navzájem jsou. 

Mohu jen říct, že je to opravdu dobré čtení, plné napětí a očekávání, co se s hlavními hrdiny bude dít dál. Zezačátku mi chvíli trvalo, než jsem se do příběhu začetla a zorientovala v ději, ale po pár stránkách jsem s tím neměla problém. Jen se mi jaksi nepodařilo vžít se do jakékoli z hlavních postav. Ale kniha se mi opravdu líbila. Zvlášť oceňuji originální nápad, protože dnes je těžké přijít ve fantasy světě s něčím originálním. A nápad s živým vězením se mi opravdu zamlouval. Druhý díl nese název Sapphique a u nás bychom se ho měli dočkat v listopadu tohoto roku. A kdo aspoň trochu sleduje dění kolem této knihy, jistě ví, že se chystá i velkorozpočtový film (plánovaný na rok 2013) a hlavního hrdinu Finna si zahraje Taylor Lautner alias Jacob ze Stmívání. Šušká se, že o roli Claudie velice stojí Emma Watson známá jako Hermiona Harryho Pottera, tak uvidíme, co se z toho nakonec vyklube. Abych pravdu řekla, toto obsazení mi moc nesedí (ačkoli Emma jako Claudia, to bych brala). No doufejme, že filmem knihu nezkazí, ale teď už konečně hodnocení:

Moje hodnocení: 4/5

Přemýšlela jsem, či nedat plný počet, ale nakonec jsem se rozhodla dát "jen" 4 body a ten pátý si schovám pro pokračování. :)